První utkání nedělního dne sehráli Brazilci s extraligovým týmem Brna a poté následovalo (od 16:00) utkání brazilské kadetské reprezentace s kadetskou reprezentací České republiky. Celé brazilské vystoupení bylo opravdu velmi zajímavé a inspirující. Naše výprava se mohla na vlastní oči přesvědčit, co je to brazilský volejbal.
První dojem z Brazilců byl lehké zklamání, protože na hřišti se neodehrávala žádná brazilská samba, ale klasický precizní volejbal, podpořený precizní technikou. To ostatně bylo na celém utkání úplně nejzajímavější - ta jejich technika.... Např. technika středových hráčů (blokařské přesuny, nasazení rukou, včasnost na útoku), byla na velmi vysoké úrovni a naši borci bohužel vypadali vedle kanárků neohrabaně a netechnicky. Technika rozběhu na útok byla také skvělá, plasticita prováděného pohybu byla dokonce až neuvěřitelná ve spojení s dvoumetrovými hráči. Nejzajímavější ovšem byla technika přihrávky, na které byl vidět největší rozdíl mezi českými a brazilskými hráči. Oni nejenže kontrolovali balón, ale i tvrdší podání měli pod kontrolou. Samozřejmě nebyli úplně dokonalí, ale jednoduše uměli přihrávat a to k tomu jak už jsem zdůraznil, technicky.
Po skončení druhého zápasu se konala schůzka s trenérem této reprezentace. Hned první jeho slova potvrdila můj dojem, „Česká republika, čeští hráči, česká technická vyspělost, český systém výchovy – to vše pro nás bylo vzorem, dnes to tak již bohužel není“. První slova jednoznačně definovala problém českého volejbalu. Je jím základní technika. Také systém, který funguje v Brazílii je přímočařejší a efektivnější než ten náš. Volejbalová metodika je v rukou tří lidí (trenér národního týmu mužů (Rezende), trenér národního týmu juniorů a trenér národního týmu kadetů). Tito tři pánové tvoří zmíněnou metodiku a následně ji v reálu prosazuje 20 vyškolených techniků, kteří jdou s tímto know how přímo do klubů. Zajímavé....
Samozřejmě je důležité říci i to, že v Brazílii je volejbal sport číslo dvě a lidský potenciál (200 milionů) je nesrovnatelný s českými luhy a háji. V konečném důsledku oni vybírají reprezentaci ze sta adeptů, kteří už byli vybráni z tisíců a to je samozřejmě s Českou republikou nesrovnatelné. Zásadní je ovšem jejich přístup k herním činnostem jednotlivce, tedy elementární technice.
Před vrcholnými akcemi se schází dvacetičlenný kádr, dva nebo čtyři měsíce dopředu a po celý čas před mistrovstvím spolu trénují na jednom místě. Měsíc věnují čistě technickým (základním) věcem, jako je bagr, prsty, míč zadarmo, základní útok atd. Teprve po měsíci přechází na herní a kolektivní situace. Důraz na techniku byl jednoznačnou prioritou brazilského kadetského reprezentačního trenéra.
Samozřejmě, že technická úroveň reprezentací je ovlivněna mnoha faktory. Stále však působíme ve srovnání i stejně velkých zemí jako tým dvanácti hráčů, které ovlivnilo dvanáct trenérů a všichni to učili trochu jinak. Rád bych kdyby se technická úroveň mládeže v Čechách zvedla na brazilskou úroveň, ovšem je před námi dlouhá cesta, která se ale musí nastolit a nějaký čas po ní také jít!!!
Vojtěch Zach
Šéftrenér mládeže VK České Budějovice
Klub
tabulka UNIQA EXTRALIGY
# | TÝM | Z | BODY |
---|---|---|---|
1. | Lvi Praha | 24 | 65 |
2. | Kladno | 24 | 56 |
3. | Liberec | 24 | 53 |
4. | Jihostroj | 24 | 52 |
5. | Karlovarsko | 24 | 50 |
6. | Příbram | 24 | 35 |
7. | Odolena Voda | 24 | 31 |
8. | Brno | 24 | 27 |
9. | Beskydy | 24 | 25 |
10. | Benátky n. J. | 24 | 21 |
11. | Zlín | 24 | 20 |
12. | Ostrava | 24 | 17 |
13. | Ústí nad Labem | 24 | 16 |