Prezident klubu Jan Diviš hodnotí sezonu, novou halu i vyhlídky do budoucna

Bude pro vás hodnocení sezony jednoduché? 

Letošní sezona byla úspěšná nejen výsledkově, když jsme dosáhli na oba vytyčené cíle, a to na vítězství v Českém poháru i na titul v extralize. Ale udělala mi však velkou radost i jinak.

Jak?

Návštěvností. Nedá se to úplně přesně změřit, ale celou sezonu stoupala. Rostla nám výrazně v závěrečných zápasech, kdy do haly přišly přes tři tisíce diváků. To je výborné číslo. Hlavní však je, že hodně z nich jsou noví fanoušci. Jednou jsem při zápase potkal kamarády, kteří poprvé na volejbal přivedli své manželky. A už teď po mně chtějí permanentky, protože byli překvapení, jak je to dramatický a zajímavý sport. To je další přínos pro nadcházející sezony.

Čím to podle vás bylo, že chodilo víc lidí?

Zaprvé, hraje se tu kvalitní a pěkný volejbal. A je to také typem hráčů, kteří diváky oslovují. A zadruhé je to i díky manažeru Robertu Mifkovi a lidem z marketingu, kteří v této oblasti odvedli dobrou práci, například i na sociálních sítích. To všechno se projevilo na vyšší návštěvnosti.

Kdy jste začal věřit tomu, že letos Budějovice titul vyhrají, že je o něj nikdo nepřipraví?

Ten moment nastal možná tehdy, kdy jsme překonali menší krizi po prohrách ve Zlíně a s Ostravou. Pak jsem si říkal, že kdybychom si neuhráli Český pohár, bude to asi už těžké pro naše sebevědomí. Když jsme přešli v semifinále poháru přes Liberec, tak jsem si říkal, že tým je zase nažhavený, a už jsem věřil i v titul. Pořád je to sport, i tak si ale myslím, že letos nás mohla porazit jen zranění nebo nemoci, nic jiného.

Kompletní kádr na novou sezonu jste měli hotový hodně rychle, zhruba dva týdny po zisku titulu. Zůstává i smečař Tomáš Fila, který si letos příliš nezahrál. Jaký to má důvod?

Nakonec jsme se rozhodli, že mu nabídneme další smlouvu. Po konzultaci s trenéry jsme došli k názoru, že po příchodu bulharského smečaře Mechkarova a Zmrhala z Karlových Varů máme dvě možnosti. Buď trvat na smlouvě s Jirkou Krafferem a pustit Tomáše Filu, anebo vyjít Krafferovi vstříc a pustit ho na hostování. On má věk na to, aby hrál pravidelně, navíc sám chtěl jít do Příbrami. Když jsme měli podepsaného Mechkarova, tak nám bylo jasné, že by si Jiří Kraffer moc nezahrál, protože konkurence na tomto postu bude velká. Tomáš Fila se smířil se svou pozicí, že bude jistit tým zezadu. On je navíc typ hráče, co dokáže naskočit i na pozici univerzála.

Odešel Max Staples. Australský smečař na začátku sezony tolik nevyčníval, ale zejména v play off se rozehrál k dobrým výkonům. Nepřesvědčovali jste ho, aby v týmu zůstal?

V první polovině neodváděl to, co jsme od něj očekávali. Ale asi to bylo způsobené problémy se zády. Pak od finále Českého poháru začal hrát velice dobře. Mluvil jsem s ním o pokračování v týmu, jenže už měl podepsáno v Innsbrucku. Vedly ho k tomu hlavně rodinné důvody, ne že by byl u nás nespokojený. Když jsme se spolu loučili, tak jsem mu říkal, že bychom se klidně třeba za rok, za dva mohli zase potkat. Líbilo se mi na něm, že dokázal zvládat těžké balony i po horších nahrávkách.

Nemůžeme zapomenout ani na nahrávače Miguela De Ama, nejlepšího hráče extraligy. Bylo těžké ho udržet v Budějovicích po jeho výkonech?

Nebylo, protože jsme na něj uplatnili opci, kterou měl ve smlouvě. Takto jsme si De Ama už dříve pojistili, i když před podpisem smlouvy u cizince nikdy nevíte, do čeho jdete.

Je pro vás ve vedení při stavbě kádru a shánění posil snažší, když se v telefonu představíte jménem volejbalového Jihostroje?

Zatím jsem se kromě dvou hráčů, kterými byli Filip Rejlek a Jan Štokr, nesetkal s tím, že bych někoho musel přemlouvat, aby k nám šel hrát. Volejbalisté mají zájem jít do Budějovic, navíc je pro ně zajímavou motivací Liga mistrů, kterou si letos zase zahrajeme. Pracujeme tu na nejvyšší úrovni v celé republice a ti hráči to vědí. Pokud nezamíří do zahraničí, tak hodně z nich chce jít do Jihostroje. Což je samozřejmě výhoda.

Sám jste volejbal řadu let hrával. Díváte se na zápasy Jihostroje spíš jako hráč, nebo jako prezident klubu?

Od vidění bývalého volejbalisty se moc oprostit nedá. Tomu sportu rozumím a vím, co v něm rozhoduje za faktory. Nejen to, že hráč musí být kvalitní. Vedle toho preferuji takové typy kluků, kteří dobře zapadnou do kolektivu. Dlouhodobě tu máme čtyři, pět hráčů, kteří tvoří kostru týmu. Pak jsou tu nováčci a všichni procházejí mým kontrolním sítem.

Jak to přesně vypadá?

Musím se s ním vidět, popovídat si s ním, kouknout se mu do očí a podobně. Rychle pak vycítíte, jestli je to nafoukaný machr, nebo poctivý kluk. A tomu druhému řadu věcí tým odpustí, machrovi moc ne. Pak v týmu není ta správná chemie. Myslím si, že tohle umím docela dobře rozpoznávat.

Budete muset výrazněji zvyšovat rozpočet na další sezonu s ohledem na Ligu mistrů, kterou si zase zahrajete?

Je to nákladná soutěž. Pro nás se Liga mistrů pohybuje od jednoho do dvou milionů korun podle toho, s kým budeme hrát a kam budeme jezdit. Volejbalový svaz navíc na to přispívá zajímavou částkou a také naši partneři nám dávají na vědomí, že jsou připravení se na Lize mistrů spolupodílet. Nemám proto obavu, že bychom ji finančně nezvládli.

Jediným negativem skončené sezony je pro vás tedy rozhodnutí města ohledně bourání staré sportovní haly a výstavby Multifunkčního centra Dlouhá louka?

To je velká rána, pro mě obzvláště. Už jsem věřil docela dost. Musím jmenovat zástupce Občanů pro Budějovice pana Juraje Thomu. Přes všechny možné pochybnosti byl jeho obrat v otázce haly moc rychlý, nenechal si některé věci vysvětlit a podobně. Přitom podporu haly podepsal v koaliční smlouvě. Ten projekt se mohl klidně pozastavit, odstranily by se chyby a znovu se spustil. Toto už jsou jen politické šarvátky, které ale odnášíme nejvíce my. O sport už tu vůbec nejde, bohužel.

Řada lidí se v souvislosti se sportovní halou, která byla při finále plná, ptala, proč Jihostroj takovéto zápasy nehraje v Budvar aréně. Chápu, že hráči nechtějí přijít o svou domácí halu, ale jaký názor máte na to vy? Byla by to možná cesta do budoucna, když je výstavba nové haly v nedohlednu?

Měl jsem řadu telefonátů na tohle téma. Pokaždé jsem to vysvětloval stejně, sice by nám na poslední zápas přišlo třeba šest tisíc lidí, ale opravdu to není naše domácí prostředí. Ztrácíme výhodu, protože tam nemůžeme trénovat. Do budoucna v Budvar aréně hrát trvale nemůžeme, protože s hokejem se to skloubit moc nedá a přeci jen už je to pro nás na běžné zápasy celkem velký prostor. Na druhou stranu my s tím asi budeme muset počítat na Ligu mistrů, protože to zatím vypadá, že nedostaneme na sportovní halu výjimku. Celkové dění okolo sportovní haly by ale nemělo ovlivnit náladu sportovců ani diváků. Volejbal by měl i ve staré hale dělat dál radost, vždyť je to pořád jen sport.

Kde bude volejbalový Jihostroj za pět, za deset let?

Doufám, že budeme směřovat do nových prostor, které si nejen volejbal zaslouží. Sám udělám pro to všechno, co bude v mých silách. A věřím tomu, že budeme mít i extraligu žen ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou. Také bych chtěl, aby Jihostroj i nadále zůstal lídrem a tahounem českého volejbalu.

Zdroj: Sport.idnes.cz, Autor: Petr Lundák, Mafra