Historie klubu
Historický archiv mužského volejbalu
Historický archiv ženského volejbalu
Historie odbíjené v jižních Čechách
Tradice českobudejovické odbíjené začíná v roce 1921, tedy v době, kdy se začala organizovat také československá odbíjená. Prvním mužstvem, které hrálo v jižních Čechách odbíjenou, byla českobudějovická YMCA, kde si několik nadšenců po instruktáži ředitele Marka oblíbilo tento nový sport. Tehdy hra však vypadala úplně jinak, než jak ji známe dnes. Hrálo se o devíti hráčích na každé straně, zpočátku dokonce nebyl ani omezen počet úderů, a samozřejmě bez smečování, bez bloků, takže odbíjená tehdejší doby byla vlastně jakousi „přeplácávanou“ přes síť.
Po ustanovení voleyballového svazu v Praze se rychle upravila i pravidla, a tak dostala odbíjená v Československu podobu, která vývojem dospěla ve fyzicky náročný a technicky vyspělý sport, jak jej známe dnes. V Českých Budějovicích se hrálo na hřišti v areálu YMCY na místě dnešního autobusového nádraží až do doby, kdy celý areál – budovy i sportovní zařízení – vyhořel.
Stejně jako v jiných městech hráli i u nás odbíjenou většinou studenti. V letech 1925 až 1930 byl nejlepším jihočeským družstvem celek Jirsíkova gymnázia z Českých Budějovic, který byl také vítězem I. mistrovství jižních Čech v roce 1926, jež se hrálo v Písku. V roce 1928 dosáhl tento celek vynikajícího úspěchu, když zvítězil na studentských předsletových hrách v Praze a stal se tedy vlastně studentským přeborníkem republiky.
V letech 1930 až 1939 se úroveň českobudějovické odbíjené nijak nevymykala z rámce kraje. Reprezentanty jihočeské odbíjené tehdejší doby byla družstva Sokola l v Českých Budějovicích, Sokola Střížov, Sokola Strakonice, Sokola Písek, Kolonky v Českých Budějovicích, Lužničanu ve Veselí nad Lužnicí a Sokola Jindřichův Hradec. S těmito družstvy držela krok i studentská družstva z Českých Budějovic, a to Jirsíkovo gymnázium a reformní reálné gymnázium.
Organizování řádných soutěží bylo ovšem v té době celkem dost zmatené, protože až do roku 1939 neexistoval v jižních Čechách orgán, který by toto sportovní odvětví nějak systematicky řídil. Byly různé soutěže Sokola, soutěže studentů a někdy i některá jednota uspořádala mistrovství jižních Čech, kterého se zúčastnila různá družstva. V roce 1939 byla založena Jihočeská voleyballová a basketballová župa a od roku 1940 pak již byly organizovány řádné soutěže. Po zrušení a zákazu Sokola nacisty v roce 1941 přešli někteří hráči Sokola I do Střížova a po tomto spojení začala hrát českobudějovická odbíjená prim v jižních Čechách. www.webagencychannel.com
Dlouholetý organizátor sokolské odbíjené Miloslav Faktor zakládá v té době oddíl odbíjené, který pod jménem MIFA České Budějovice slučuje nejlepší hráče Českých Budějovic z bývalého Sokola a Střížova. Tím je dán vlastně základ i pro dnešní nejlepší celek jižních Čech. Hráči tohoto družstva Zoch, Buchtel, Prokop, Korbaj, Přibyl, Hájek spolu s dalšími vybojovali pro České Budějovice ligovou příslušnost v roce 1943 na kvalifikaci, která probíhala v Českých Budějovicích a v Hradci Králové, takže od sezony roku 1944 je již stále českobudějovická odbíjená mužů mezi nejlepšími celky v Čechách a pak v osvobozené republice. Žádný celek jižních Čech už neohrozil primát českobudějovické odbíjené.
Opakovanými reorganizacemi československé tělovýchovy v poválečných letech a také pro celou řadu jiných příčin, hlavně ekonomických, přecházeli hráči vždy jako celek do různých oddílů, hráli v různých jednotách. V letech 1945 až 1949 to byl Sokol České Budějovice, v letech 1950 až 1951 Sokol SKP České Budějovice, 1952 až 1953 Slavoj SKP České Budějovice, 1953 až 1954 Slovan KNV České Budějovice, 1954 až 1961 Lokomotiva České Budějovice, 1961 až 1968 Slavoj České Budějovice, a od roku 1968 Škoda České Budějovice.
Škoda České Budějovice navazovala na své předchůdce. Postupně se tým propracoval až mezi nejlepší československé celky. Dodnes fanoušci vzpomínají na jména Čuda, Hamáček, Procházka, Peška, trenér Hájek, Mourečkové, Pazour, Pohl. Později Pitner, Valach, Kopet, Zoch, Jindra, Kosař, Jiránek a mnozí další.
Novodobá historie
Budějovická Škoda se od mateřského podniku v Plzni odloučila v roce 1992, ale název VK Škoda České Budějovice přetrval až do 30. června 1995. Od září 1995 se píše novodobá historie klubu. Došlo k ukončení činnosti všech volejbalových družstev mužské kategorie v TJ Škoda České Budějovice a současně k založení Občanského sdružení Volejbalový klub České Budějovice.
„V tu dobu začaly kluby pracovat na zprofesionalizování, chtěli jsme jít touto formou, aby nám neujel vlak,“ vypráví olympionik Milan Čuda. Právě on udělal odvážný manažerský krok a pak úspěšně v roli manažera provedl klub všemi úskalími tehdejší doby. Předsedou klubu byl Jiří Novák, pomocnou ruku podal i Miroslav Leština. Společné dílo se podařilo také za pomoci Vratislava Kulhánka, který klubu pootevřel dveře do Jihostroje Velešín. Do výboru klubu přišel z Jihostroje Velešín Miloslav Tupý. „To byl výborný tah, přinesl do klubu jiný pohled, zvenčí, nebyl tolik zatížený volejbalem, jako jsme byli my,“ vzpomíná Čuda.
V srpnu 1994 vedl svůj první trénink v týmu Jihostroje Milan Žák. Tehdejší ještě ani ne padesátiletý trenér národního týmu přivedl jihočeský celek do špičky, ve které se drží již více než tři desetiletí. V sezoně 1999/00 se podařil českobudějovickým volejbalistům husarský kousek. Jihostroj vyhrál extraligu i Český pohár a naskočil na vítěznou vlnu, která z něj postupně udělala nejúspěšnější klub novodobé české extraligy.
K roku 2026 má Jihostroj na svém kontě jedenáct mistrovských titulů a osm triumfů v Českém poháru. Mistrem České republiky se stal v sezonách 1999/00, 2001/02, 2006/07, 2007/08, 2008/09, 2010/11, 2011/12, 2013/14, 2016/17, 2018/19 a 2023/24. Klub pravidelně reprezentuje český volejbal v evropských soutěžích a vedle domácích úspěchů patří mezi jeho největší mezinárodní výsledky účast ve Final Four Poháru CEV v sezoně 1997/98 a opakovaná vystoupení v Lize mistrů.
Zápas legend k výročí 30 let Jihostroje (29. 3. 2026)
K výročí 30 let spojení volejbalového klubu se strojírenskou společnosti Jihostroj uspořádal Retro dvojzápas. Na hřišti objevili nejvýznamnější volejbalisté, kteří klubem prošli za celou éru Jihostroje, aby sehráli Zápas legend.
Historie ženského volejbalu v Jihostroji
Ženská složka je součástí Jihostroje od roku 2008. Po dvou letech se k družstvům kadetek a juniorek přidal také ženský A-tým ve 2. lize. „Madetky“ hned na první pokus postoupily do druhé nejvyšší soutěže a už v sezoně 2013/14 přišla první možnost účasti v extralize žen. Na tu si nakonec po mnoha sezonách na špičce 1. ligy musely počkat až do sezony 2026/27.
Klub vstoupil do ženského volejbalu v sezoně 2008/09. Stalo se tak krátce po nástupu prezidenta Jana Diviše, za jehož vedení se Jihostroj rozhodl rozšířit svou činnost také o ženskou složku. Zpočátku měl klub pouze dvě mládežnické kategorie – juniorky a kadetky, které převzaly extraligové licence z Českého Krumlova. Už tehdy se ale počítalo také se vznikem ženského A-týmu, který by navázal na práci s mládeží.
První konkrétní krok přišel hned v následující sezoně 2009/10. Juniorky byly přihlášeny do krajské soutěže žen s cílem vybojovat postup do 2. ligy. To se podařilo hned napoprvé, a od ročníku 2010/11 tak mohl vzniknout ženský A-tým. Všechny tři ženské týmy už tehdy nastupovaly pod názvem Madeta, který se s ženským volejbalem v Českých Budějovicích pojí dodnes.
Sezona 2010/11 byla pro ženskou složku přelomová hned z několika důvodů. Kadetky získaly pod vedením trenéra Josefa Lundáka historicky první mistrovský titul, a to teprve ve třetí sezoně své existence. A-tým žen ovládl 2. ligu a hned při své premiéře tak postoupil do druhé nejvyšší soutěže, kde následně působil dalších patnáct sezon až do letošního roku.
Ženy Jihostroje se mezi špičkou 1. ligy zabydlely velmi rychle. Už v sezoně 2011/12 obsadily třetí místo, o rok později skončily druhé a stejné umístění zopakovaly také v ročníku 2013/14. Právě tehdy se po odstoupení SK Slavie Praha z extraligy žen poprvé otevřela možnost účasti v nejvyšší soutěži. Vzhledem k časové tísni, organizačním i ekonomickým možnostem ale nebyla akceptována.
Následovalo mimořádně úspěšné období. Pod vedením trenéra Milana Šimonka ovládl ženský A-tým 1. ligu čtyřikrát za sebou (2014–2018). Na úspěšnou práci následně navázal v sezoně 2018/19 trenér Zdeněk Pekař, pod jehož vedením ženy vyhrály 1. ligu popáté v řadě! Ani tato série sportovních úspěchů však tehdy na pohledu vedení Jihostroje nic nezměnila.
„Ambice směřovat ženy do extraligy nemáme ze dvou důvodů. Prvním je, že priorita klubu, alespoň pod mým vedením, je extraliga mužů. Nemůžeme se soustředit na dvě věci najednou. Druhý důvod je finanční. Nemůžeme si dovolit financovat dvě extraligová družstva. Na to klub prostě nemá,“ musel tehdy trpělivě vysvětlovat prezident Jan Diviš.
Po lehčím výsledkovém útlumu a covidových sezonách (2019–2023) přišel důležitý zlom v ročníku 2023/24. Ženy opět dominovaly 1. lize a vyhrály baráž o extraligu proti Šternberku. Klub tehdy účast v nejvyšší soutěži opět odmítl, zároveň ale poprvé veřejně deklaroval, že se chce na budoucí vstup do extraligy systematicky připravovat. Došlo ke změnám ve fungování ženské složky, pozici šéftrenérky zaujala Ivana Mifková a postupně se začala sjednocovat metodika napříč ženskými kategoriemi.
Netrvalo dlouho a přišla sezona 2025/26, do které nastoupil nový prezident klubu František Adler. Jako jeden z hlavních cílů si stanovil právě přivést v dohledné době na jih Čech extraligu žen. „Madetky“ hned v první sezoně suverénně ovládly 1. ligu, když vyhrály všech 31 utkání včetně play-off. Přestože v následné baráži o extraligu nestačily na Olymp Praha, nakonec se po odstoupení jednoho ze stávajících týmů otevřela možnost vstupu do extraligy.
A tentokrát už se klub rozhodl nabídku přijmout.
Od sezony 2026/27 jsou tak ženy Jihostroje součástí Datart extraligy žen.
