Kowal: Světové týmy umí hrát dobře i venku, musíme být odvážní

Teď však povede jako hlavní kouč českobudějovický Jihostroj do boje v prestižní klubové soutěži Lize mistrů. Nejen Kowal v těchto dnech hledá recept, jak co nejvíce znepříjemnit start v prestižní soutěži favoritu skupiny D.

Jastrzębski Węgiel dorazí do českobudějovické Sportovní haly v úterý (17:00). Polský celek před týdnem vyhrál doma se španělským Guaguas Las Palmas 3:0 po setech 30:28, 25:16 a 26:24.

Co říkáte na vašeho prvního domácího soupeře v Lize mistrů? Když jste celý život trénoval v Polsku, můžete porovnávat.
Myslím si, že je to jeden z nejlepších týmů, který teď můžete v Evropě najít. V Lize mistrů byli v posledních dvou sezonách stříbrní a bronzoví, hrají v Polsku na špici. Mají velice kvalitní hráče a předvádí pěkný volejbal. Ale není to zrovna tým, který hraje na nejvyšší úrovni po celou dobu zápasu. Budeme se na ně hodně soustředit, ale nesmíme se jich bát. Musíme hrát své maximum, jinak rychle skončíme. Všichni musíme věřit ve své schopnosti.

Na druhou stranu Jihostroj v minulosti už ukázal, že v domácím prostředí umí potrápit i velké favority. Přesvědčila se o tom například Civitanova či Trentino. Myslíte, že domácí prostředí Budějovicím pomůže i proti Polákům?
Je jasné, že řada hráčů raději hraje před domácím publikem. Ale pro top mužstva, jakým je i Jastrzębski, to není rozhodující. Takové týmy hrají dobře všude. Obecně platí, že domácí týmy mají přece jen trošku výhodu. Znají halu, protože v ní trénují, vědí, jak se tu podává a podobně. My se ale musíme soustředit na sebe a opravdu se nebát hrát, to bude důležité. Pak šance pro nás je.

Diváci však také umí udělat parádní atmosféru.
Určitě ano. I proto zvu všechny fanoušky, ať nás přijdou v co nejvyšším počtu podpořit. Liga mistrů je nejlepší klubová soutěž na světě a takový volejbal není k vidění každý den. Je to odměna pro budějovické publikum za minulou sezonu.

Co říkáte na vašeho třetího soupeře ve skupině, a to španělský tým Guaguas Las Palmas?
Moc je neznám. Vím akorát, že tady v minulosti působil jejich nahrávač Miguel de Amo, že tu byl oblíbený. Mají ale dobrý tým, vynikající určitě bude kanadský blokař Graham Vigrass, který působil i v národním týmu. Neviděl jsem zatím jejich zápasy, koukal jsem se na výsledky a vím, že se kvalifikovali velice rychle přes tři zápasy 3:0, 3:0 a 3:1. Pořád platí, že když budeme hrát to, co nejlépe umíme, budeme dobrými soupeři i pro Guaguas.

Prezident klubu Jan Diviš před startem sezony hovořil o postupu ze skupiny. To by znamenalo dostat se na druhé místo. Jaké jsou ambice Jihostroje v letošním ročníku Ligy mistrů?
Nerad se soustředím na to, co bude třeba v únoru nebo březnu. I tak ale chápu, že klub musí mít nějaké cíle a chce hrát co nejvýše. Také my trenéři i hráči chceme vyhrávat, je to logické. Pro mě osobně je však nejdůležitější následující utkání. Což je teď v sobotu domácí zápas extraligy se Zlínem. Nemůžeme vědět, jak se bude která soutěž vyvíjet a co se všechno stane. Nejdůležitější je dostat se do tempa, tvrdě pracovat na trénincích a následně se soustředit vždy na aktuální zápas. Můj cíl je hrát v Lize mistrů co nejlépe každý jeden zápas.

V domácí extralize se vám daří střídavě. Platí ale heslo, že Liga mistrů bude úplně jiná soutěž?
Přesně tak. Jedním z důvodů, proč jsem podepsal v Budějovicích, byla právě vidina evropských pohárů. Tehdy jsem ještě nevěděl, že budeme hrát Ligu mistrů. Je úžasné, že zase mohu zažít atmosféru nejlepšího evropského volejbalu. Platí, že Jastrzębski je největší favorit naší skupiny, ale když s ním uhrajeme například bod, může se nám pak v konečném zúčtování velice hodit.

Jihostroj hrál Ligu mistrů i v sezoně 2014/15 a vy jste do Budějovic přijel jako trenér soupeře, týmu Rzeszówa. Nakonec jste pak získal s týmem stříbrné medaile. Jak na to vzpomínáte?
Ano, halu si vybavuji, hráče už ne. (usměje se) Pamatuji si na zápasy ještě před Final Four, kdy jsme hráli s Lokomotivem Novosibirsk. Vyhráli jsme s nimi dvakrát 3:1 a byly to snad nejlepší zápasy mé kariéry, protože Rusové měli parádní tým. Pak jsme v semifinále vyřadili Belchatow 3:0 a až ve finále jsme prohráli s Kazaní. I tak to byla jedna z nejúspěšnějších sezon pro náš klub. Prozatím to můžu považovat za největší úspěch své trenérské kariéry, ale nerad se na to takhle dívám, protože nikdy nevíte, co dalšího vám volejbal může přinést.

Autor: iDnes.cz