Šmejkal: Play-off vlije do mančaftů nový náboj

Uhráli si čtvrté místo. Volejbalisté českobudějovického Jihostroje přesto vyhlížejí další cestu za svým už dvanáctým mistrovským titulem. Aktuální extraligový ročník je zase o něco vyrovnanější, i když jasnou dominanci předvádí pražští Lvi. Jihostroj se však musel v sezoně dostávat i z horšího období. To se zdá, že by mohl mít úřadující český šampion za sebou. S příchodem nového nahrávače na přelomu let 2024 a 2025 se hra Jihočechů viditelně zlepšila.

To si chválí i 63letý hlavní trenér Zdeněk Šmejkal. Ten převzal tým po polském kouči Andrzeji Kowalovi a v těchto dnech poctivě pracuje s hráči před nadcházejícími vyřazovacími boji v play off, kde se rozhodne o novém mistrovi.

Jak jste viděl dlouhodobou část vy? Dá se říct, že to bylo jako na houpačce.
Máte pravdu, z naší strany to byla turbulentní základní část. Mysleli jsme si, že si některé věci sednou lépe, ale realita byla jiná. Neodhadli jsme dobře některé hráče a nakonec jsme museli provést vyměnu nahrávače. Luboš Bartůněk nahradil Gaspara Bitara. Tím se naše hra uklidnila i zpřesnila a od té doby (od začátku ledna) je náš herní progres směrem k play-off lepší a lepší.

Jste vy sám příznivcem takovýchto velkých změn v rozjeté sezoně? Protože výměna nahrávače je obrovský zásah, je to jeden z nejdůležitějších mužů na hřišti.
Příznivec ne, ale tady opravdu viselo ve vzduchu, že bychom měli před play-off velké problémy. Pak jsme se tedy s trenérským týmem a vedením klubu shodli, že změnu musíme udělat. I s ohledem na skutečnost, že se nám povedlo domluvit se s reprezentačním nahrávačem Lubošem Bartůňkem na možné spolupráci s delší perspektivou.

Skládat tým i ze zahraničních hráčů je vždy tak trochu risk. Nová posila se povést nemusí, což se u Gaspara Bitara stalo. Mrzelo vás to, když jste mu to museli oznámit?
Z lidského hlediska mě to mrzelo. Byl to fajn kluk, ale podcenili jsme, jakým způsobem zvládal komunikovat s týmem. Příliš se mu to nedařilo a na hřišti působil chvílemi až bezradně. Bohužel nenašel se spoluhráči společnou řeč. To jsou věci, které se u nahrávače nedají přehlédnout.

To je právě post, na kterém musí působit hráč, který umí být i tvrdý a říct si, co a jak potřebuje. On řídí hru. U Argentince to neplatilo?
Jasně, musí to být lídr. Nesmí si do toho nechat mluvit, musí si jet svoji notu. Samozřejmě musí být nahrávač schopný svoji zápasovou taktiku konzultovat s trenérem a případně si ji obhájit. To se ale Gasparovi nedařilo.

Co vás ještě mrzí? Je něco, co byste v sezoně přece jen udělal jinak?
Myslím že ne. Z mistrovského celku z minulé sezony tu zůstala jen libera a blokaři, změnila se v podstatě celá útočná osa. Do důležitějších rolích se dostávají mladí kluci, odchovanci klubu. Navíc rekonvalescence našeho původního prvního univerzála Alejandra Gonzáleze po vážném zranění trvala o měsíc déle, než se předpokládalo. I přes to, jaké jsme měli ze začátku sezony problémy s nahrávkou a komunikací, bych toho opravu příliš neměnil.

Jak byste zhodnotil práci mladíků?
Myslím si, že naši talentovaní kluci ukázali, že mají ramena na extraligu. Například smečař Pepa Leština šel se svou hrou a celkovým herním sebevědomím ohromně nahoru. Zrovna tak univerzál Tomáš Brichta. Také nahrávač Matěj Emmer nám několikrát ze začátku sezony pomohl, když se nedařilo Gasparovi (Bitarovi). Vojta Pitner je v týmu jako čtvrtý smečař a tolik příležitostí prozatím nedostal. Ovšem jako perspektivní, mladý hráč své místo v A-týmu určitě má.

Říká se to v každém sportu, že play-off je vlastně tak trochu jiná soutěž. Platí to i o volejbalu?
Samozřejmě. Týmy dojíždí do play-off většinou s nějakou rutinou a setrvačností, ale pak všichni zase začínají od nuly. To do mančaftů vlije zase nový náboj, stejně jako začátek sezony. To je to, co play-off dělá zvláštním, protože všichni najednou začnou hrát nad svoje možnosti a s úplně jinou koncentrací.

Je jasné, že přesný recept a taktiku na play-off neprozradíte, ale na čem nyní na trénincích zejména budete pracovat?
Soustředíme se hlavně na servis s příjmem. Snažíme se také zpřesnit naši obranu, protože nám sice pomáhá, ale máme na to, aby nám obranná hra pomohla v zápasech ještě víc. Pilování útočných kombinací je samozřejmostí.

Co asi nemůžete hodnotit pozitivně, je účast Jihostroje v Lize mistrů. Neuhráli jste ani bod.
Musíme se ale podívat i na skupinu, ve které jsme hráli. Byla výrazně těžší než ostatní. Nemyslím si, že bychom se úplně ztratili, odehráli jsme dobré části zápasů. Je jasné, že získávání bodů na Perugii či Ankaře se nečeká, ale byli jsme blízko k vítězství v setech. S naším mladým týmem se i takové výsledky počítají. Jediné, co jsme si představovali jinak, byl poslední zápas ve Francii. Tam ale odjížděla polovina kádru s vysokými horečkami. Liga mistrů se nedá odložit, museli jsme to přetrpět. Pak jsme s dozvuky tohoto „zdravotního masakru“ týmu museli hrát doma minimálně ještě další měsíc. A to se dotklo i Českého poháru.

Na play-off se zase očekává plný dům a pořádná atmosféra. Pracuje se vám jako trenérovi s týmem jinak, když za sebou máte dva tisíce fandících lidí?
Každý trenér kvituje, když na zápas přijde plno lidí. Na kluky to má pozitivní dopad. I já osobně se už hodně těším, protože tady v Budějovicích je publikum nejlepší v republice. Budeme se snažit našim věrným fanouškům odvděčit kvalitními výkony. Chceme, aby se diváci bavili a viděli, že hráči nechávají na hřišti všechno.

Jak jste si užil volejbalový ples? Ten každoročně značí, že se blíží právě boje o titul. V minulé sezoně si ples váš polský předchůdce Andrzej Kowal chválil, protože se tam kolektiv před důležitou částí sezony stmelil a nakonec vyhrál titul.
Volejbalový ples se vydařil. Sám jsem byl překvapený, kolik lidí za námi přišlo. Myslím si, že i kluci se semknuli, spolu prožívali taneční soutěž a bylo hezké se na to dívat. Ples je společenská akce, která se ztotožňuje i s filozofií našeho klubu. Také si myslím, že před play-off nám tato akce stoprocentně pomůže. Je důležité, že hráči nejsou jen zavření v hale. Takové společenské povyražení atmosféře v týmu jen prospěje.

Autor: Petr Lundák / MF Dnes