David Juračka shrnuje novosibirskou misi

Dlouho dopředu jste věděli, že cesta do Novosibirsku bude náročná. Jak těžké to nakonec ve skutečnosti bylo a vyspali jste se v letadle alespoň trochu?

Já jsem menšího vzrůstu než moji spoluhráči, takže jsem to asi přežil lépe než oni. Bohužel cestování do Ruska nám zabralo 24 hodin a z toho pouze 3 hodiny trval let do Moskvy a dalších 5 hodin do Novosibirsku, jenže v Moskvě jsme čekali 6 hodin a tak bych řekl, že ubíjející byla hlavně ta celková doba cestování. Moc jsme nespali, protože v letadle je opravdu málo místa. Taková kuriózní věc bylo naše přistání. Při prvním pokusu o přistání, to pilot opět zvedl dost blízko nad zemí a všichni se tomu smáli. Při druhém už nám do smíchu nebylo, a když jsme na potřetí konečně dosedli, lidé začali tleskat, nicméně letadlo velmi dlouho vůbec nezpomalovalo a já si říkal, že to ještě za sebou nemáme. Runway byla prý velmi kluzká, čemuž se při pohledu z letadla na zamrzlou řeku Ob, dalo lehce věřit.

Jak na tebe zapůsobilo město Novosibirsk? Byl jsi se podívat ve městě?

Novosibirsk je velice velké město s 1,47 miliony obyvatel a přesně tak na mne i působilo. Poměrně nové budovy, řekl bych komunistického stylu. Spousta paneláků, široké silnice a strašně moc lidí, úplně všude. Já se podívat nikde nebyl, jelikož mne odradila velká zima, okolo 4´C pod nulou, neustálé šero a ty davy. Někteří hráči se ale projít byli.

Co časový posun, dělalo vám to takové potíže, jak se říká?

S tím se každý asi vyrovnává jinak, ale musím říct, že lehké to nebylo. Například náš trénink začínal ve 12.00 místního času, což by nebylo tak hrozné, ale u nás bylo teprve 6 hodin ráno a v tuhle hodinu trénovat, je opravdu zápřah pro organismus. Co nám, ale dělalo asi největší problémy bylo jídlo. Pokud tam snídáte v 8 ráno jsou tady 2 hodiny v noci a to člověk ani nemá hlad. Někteří z nás jsou zvyklí jíst přibližně ve stejnou dobu a tak se, jak se říká, v jídle jen tak trochu pošťourali a zase odešli. Jinak ale musím říct, že kvalita jídla byla velmi slušná.

Jaká je v Novosibirsku hala? Hrálo se vám v ní dobře?

Hala byla poměrně útulná a nemůžu říci, že by se v ní špatně hrálo, naopak. Co ale bylo velice zajímavé, byla cesta na trénink a na zápas. Na trénink jsme zřejmě nejeli v žádné dopravní špičce a v hale jsme byli za půl hodiny. Na cestu na zápas nás ale doprovázelo policejní auto a myslím, že kdyby tam nebylo, tak bychom zápas ani nestihli. Silnice byly tak zaplněné, že můj odhad je tak 2 a půl hodiny do haly. Navíc mám pocit, že v Rusku se moc nedodržují pravidla silničního provozu a tak to připomínalo spíše dopravu v Asii než u nás v Evropě.

Nakonec se musím zeptat na vaše skvěle odehrané utkání. Nám všem je obrovsky líto toho možného bodu, který byl na dosah ve třetím setu. Řekni nám prosím, jak moc nebo spíš málo tomu chybělo?

Já říkám, že patnáct centimetrů a to mluvím o bloku Radka Macha na setbol, který byl zhruba o těch patnáct centimetrů vytlučen do autu. Taky to eso, co nám rozhodčí neuznali a já viděl jak upadlo na zem, nás moc mrzelo. Bohužel ale musím říci, že my jsme v koncovce jednou tečovali míč a rozhodčí buď vykompenzoval to eso, nebo udělal chybu a poškodil soupeře, takže asi to bylo spravedlivé a prohráli jsme si to v podstatě sami. Jinak chci ale říct, že jsme na naši předvedenou hru docela hrdí a chtěl bych moc pochválit kluky za jejich vynikající podání a útoky. Celkově myslím, že se nemáme za co stydět.

Děkuji za rozhovor

Taktéž děkuji, zdravím všechny fanoušky a těším se na jejich podporu v dalších zápasech