Univerzál Marek Šotola dovedl kadety k titulu mistrů Evropy

Zisk medaile byl spíš sen… Jaké jste měli od trenérů a vedení cíle?
Před turnajem jsme měli samozřejmě ty nejvyšší cíle, ale bylo to ve hvězdách.

Dá se říct, jestli vám v něčem na závěrečném turnaji pomohla vaše vyrovnaná kvalifikační skupina, ze které jste v lednu postoupili s jedinou výhrou?
Těžko říct. Postup byl ale po našem výkonu v kvalifikaci určitě nečekaný.

V základní skupině jste s bilancí čtyř výher a jedné porážky skončili druzí a nechali pod sebou favorizovanou Francii. Právě ta vás jako jediná na turnaji dokázala porazit. V čem vás předčila?
Hrou v poli. Sice jsme prohráli, ale musím říct, že náš výkon nebyl vůbec špatný.

Naopak vy jste hned v prvním zápase šampionátu porazili vítěze skupiny Turecko 3:1. Byl to pro vás zlomový odrazový můstek do dalších zápasů?
Svým způsobem ano. První zápas se nám povedl a nakopl nás do dalších bojů ve skupině.

V semifinále jste narazili na neporažené Rusko, které v základní skupině ztratilo navíc jen dva sety. Jaký to byl zápas? Co jste na ně měli takticky připraveného?
Na zápas s Ruskem jsme se všichni strašně těšili a byli jsme na ně hodně dobře připraveni. Vzhledem k výškové převaze Rusů byl zápas hlavně o srdíčku.

Ve finále vás čekal další volejbalový gigant – Itálie.
Finálový zápas s Itálií byl určitě velmi vyrovnaný a rozhodovaly maličkosti. Třeba ta, že my jsme hráli jako tým a obrovsky nám pomohli fanoušci, za což jim chci poděkovat.

Kromě tiebreaku každý set skončil relativně velkým bodovým rozdílem. Čím to, že setově byl zápas vyrovnaný, ale v průběhu jednotlivých sad dokázal vždy jeden z týmů vyhrát o 6 a více bodů?
Začátkem jednotlivých setů. Buď nám, nebo soupeři se pokaždé podařilo uhrát nějakou bodovou sérii a potom se to druhému týmu už hodně těžko srovnávalo. Ani hra samotná nebyla pro prohrávající tým při velkém rozdílu dobrá.

V rozhodujícím pátém setu jste dvakrát vedli o tři body – 8:5 a 11:8. Italové dokázali oba náskoky smáznout a srovnat na 8:8 a 12:12. Jak vám v tyhle momenty bylo?
Od začátku rozhodujícího setu jsem věřil, že ho můžeme vyhrát. Také jsem věděl, že Ondra Piskáček mi bude hodně věřit a maximálně jsem se soustředil na svůj výkon, abych hrál bez chyb.

Za stavu 13:12 jste vybojovali mečbol esem z podání Horáka, který soupeře zaskočil padáčkem na zadní lajnu. Byl to úmysl?
Pavel Horák má hodně dobrou plachtu a i když jsme se zrovna o tomhle momentu ještě nebavili, tak podle mě šel na risk, který naštěstí vyšel.

První mečbol Italové odvrátili a tíha okamžiku pak byla po nahrávce na vás. Jaké to bylo?
Mohu jen říct, že jsem byl opět naplno soustředěný. A pak už propukla euforie. (úsměv)

Během rozhodující sady byli spoluhráči často hodně namotivovaní a bylo to na nich znát. Vy jste naopak vypadal hodně klidný. Čím to, že jste neprojevoval tolik emoce?
Nějaké emoce tam byly, že bych byl zase takový kliďas, to ne. Ale možná hrála svou roli i únava za celý turnaj.

Po úspěchu Jihostroje v extralize jste získal letos další velkou trofej. Sezona snad ani lépe skončit nemohla. Zhodnoťte ji.
Sezona byla hodně vyvedená. Obzvlášť po základní části skoro nikdo nevěřil, že Jihostroj může vyhrát titul. Je velmi cenný i díky tomu, že jsme ve finále porazili suverénní Kladno. A úspěch na mistrovství Evropy pak už nečekal vůbec nikdo. (úsměv)

Jaké máte osobní cíle pro sezonu 2017/2018?
Moje cíle jsou stejné. Chci se zlepšovat a hrát opět o titul.